Brambory za 25. Jakápak temná totalita tohle způsobila?

22. 01. 2020 13:36:46
Občas se tu plýtvá pojmy jako temné totality (míní se komunismus a nacismus), hodnoty svobody, lidské důstojnosti a života, atd. Ale jakápak lidská důstojnost, když kupní síla důchodcovské koruny spadla za 45 let na polovinu.

Ono je všechno složitější. Ale nakonec rozhodují výsledky – a ty se výrazně liší. Zatímco nacismus dovedl Německo do ruin a do zkázy, tak dlouhodobé výsledky tzv. komunismu či tzv. socialismu byly a jsou velice odlišné. Těžko se mohu vyjadřovat k nejzločinnějšímu období naší komunistické diktatury, tj. k letům asi tak 47 až 53. Svědci, kteří toto období zažili ve svém dospělém věku, už nežijí. Tj. ti, kterým bylo v r. 48 aspoň 18. Každý, kdo dnes o tomto období píše, už píše z doslechu, z různých propagandistických zdrojů, a tak podobně. Já si z toho období nic nepamatuji, do pionýra jsem se nehrnul, už jsem psal, že mám fotku třídy z r. 50, kde jen tři holky z 31 žáků mají pionýrské šátky. Nepamatuji ani nějaký ideologický teror. Zato pamatuji, jak mně bylo protivné, když nás katecheta na katolické nábiko v letech asi tak 46 až 48 nutil chodit každou neděli do kostela na mši. A to bylo vždy dotazů: byl jsi, nebyl jsi, proč jsi nebyl, atd.

Ale už dobře pamatuji 50.léta. V letech 53 až 57 jsem navštěvoval strojní průmku v Praze. A mám fotku z 1.ročníku, kdy nás bylo ve třídě 45, a jen jedna holka má pionýrský šátek. (V jedné knize je focená známá zpěvačka jako malá holka se třídou před školou někde na Chrudimsku, někdy v 60.letech, a nikdo nemá pionýrský šátek). Nepochybně v 50.letech bylo možno na ulicích zahlédnout šátek. Ale po r.60 si už nepamatuji, že bych na ulicích uviděl šátek, snad s výjimkou 1.máje, nebo květnových dnů, kdy dvojice stály čestnou stráž u pomníčků a pamětních desek padlých v květnové revoluci. Zato si dobře pamatuji, jak holky v 60.letech nosily miniskukničky, a když si ve starých pražských tramvajích sedly na dřevěné lavice, tak jim bylo vidět od spodu až k mandlím.

Nicméně s průmkou jsme chodili do prvních májů, a pak odpoledne na prvomájové veselice do juldy fuldy – tj. do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. A jak tam bylo vždycky narváno! To musely být statisíce pražanů. A dobře si pamatuji na prvomájový průvod 55 – to byl rok první spartakiády. Už jsem jednou psal (v říjnu 2011 ve vzpomínce Můj odboj proti komunistickému režimu), jak jsme my poťouchlí dorostenci z recese narušili prvomájové jásání, když jsme u Musea před početnými masami lidí na chodníku provokativně nejásali (to blok dorostenek před námi jásal). Ani křikloun s mikrofonem, který seděl na střeše radiovozu s tlampači pod Museem, s námi nehnul.

Ale rozjásané davy v těchto letech nelze popřít. A zejména jak rozjásaně proběhla první spartakiáda. To nekecám, to všechno je filmově zdokumentované, a určitě to je někde uložené. Asi to tehdejší davy lidí neviděly jako temné období. Také stojí za povšimnutí, že nejúspěšnější propagandistický film té doby, tj. Král Šumavy, byl natočen poměrně pozdě, až v r. 59. A byl snad bojkotován? Vůbec ne, návštěvnost toho filmu šla do miliónů diváků a na lístky se stály fronty.

Ale právě sorosovská princeznička udělila jakousi slovenskou cenu Miladě Horákové. Proč jen jí? Nezasloužila by si slovenskou státní cenu také další oběť justiční vraždy Ethel Rosenberg? Na zcela nevýznamných manželech Rosenbergových byly také přece spáchány justiční vraždy. To probírali před časem na jednom západním doku-kanálu, kde často probírají historické události z minulosti. Zatímco všichni ostatní z té skupiny, co snad v USA vynášeli tajemství A-BOMB, byli potrestáni jen vězením, a to proto, že naváhali udávat ostatní, tak manželé Rosenbergovi dostali údajně elektr.křeslo především proto, že odmítli někoho udávat. Rosenberg byl prý mrtvý okamžitě, zatímco Ethel se v tom škubala 10 minut. (Co všechno se člověk ze západních zdrojů nedozví).

Je zajímavé, jak se liší totality podle národní nátury. Ono totiž velmi záleží na tom, jak se národ chopí nějaké totalitní ideologie, a jak ji „rozpracuje“. Prvenství v „temnotě“ vykazuje samozřejmě národ německý – proto také považuji stále Německo za největší hrozbu pro Evropu. Německý národ zřetelně nejsnadněji podléhá všelijakým pojašeným ideologiím: jednou je potřeba vyvraždit Židy, jindy zotročit či vyhladit jiné země, jindy navážet černochy a Araby do Evropy, rozvíjet multikulturalismus, teď zas potřít Klima-Wandel, atd. A to až do úplného sebezničení – až do posledních dnů a hodin v květnu 45 to nevzdali a stále bojovali za ztracenou věc. Výsledek je znám: až 60 miliónů mrtvých. To v Rusku komunistická totalita měla jiný charakter: podle hodnověrných údajů vedla k zahubení nějakých 10 mil. lidí (všechny jiné údaje jsou propagandistickými nesmysly), ale na druhé straně vedla k rozsáhlému hospodářskému rozmachu. Jiné charaktery měly také totality v Asii, v Číně, Kambodži, atd. A co Čína dnes: vládne tam komunistická diktatura? Ale už je z ní hospodářská velmoc, Číňani cestují, podnikají, atd. Po netu kolují snímky třpytivých měst, velkolepých staveb, atd. (Já se bavím těmi úžasnými ledovými paláci, které každoročně stavějí v Charbinu). Prostě: nevypadá to, že by byli nešťastní.

I fašismus ve Španělsku a Itálii měl jiný charakter než nacismus v Německu. A jedno je mi jasné: bez Němců by Hitler nacistickou diktaturu nevytvořil. Na to měli náturu jen Němci, jenom ti byli schopni házet malé židovské děti za živa do spalovacích pecí. A co Ilse Koch, bestie z Buchenwaldu. Už vícekrát jsem viděl záběry z legendárních projevů ve Sportpalastu. Na jednom řve Hess: Deutschland ist Hitler und Hitler ist Deutschland. A na druhém řve Goebbels v r. 43 měsíc po Stalingradu: Chcete totální válku? A nadšený řev a hajlování mu bylo odpovědí. A tak měli totální válku.

V naší zemi bylo údajně popraveno asi 240 různých odpůrců komunistické diktatury (kolik z toho bylo všelijakých vrahů a banditů, to se neudává, ale byli, také někteří nebyli ani dopadeni, např. ti vrahové a banditi, kterým Vondra osobně dovezl do USA plechové medaile, které speciálně pro ně vymyslel Topolánek), tisíce byly vězněny, atd. To za zločinného masarykovského režimu četníci v letech 1920 až 33 postříleli, tj. povraždili jen asi 60 lidí, zato vč. žen a dětí, většinou při hladových pochodech a demonstracích nezaměstnaných (což pobouřilo i V+W). A zhruba 200 zranili. Četníci stříleli i do průvodu dětí a mládeže, to v Radotíně 1930, protože nesly červené vlajky – výsledek: 4 těžce zraněné děti. To komunisti přece jen do dětí a mládeže nestříleli.

Ale ke zkáze a rozvratu naší země za komunistické diktatury nedošlo, přinejmenším tedy ke hmotné zkáze. Také to nebylo jejím cílem. Přes těžkopádnost tehdejšího systému bylo do konce 60.let vybudováno výkonné zemědělství (mimochodem: likvidace soukromých rolníků u nás se nijak zvlášť neliší od likvidace soukr.rolníků v USA, ta nastala trochu později), do roku 1990 se nastavělo tolik bytů, že kdo chtěl tak bydlel, což bylo dosažitelné v podstatě pro každého, aut bylo už v 70.letech tolik, že dostat se v pátek z města na víkend bylo o nervy, atd. Dále školství, zdravotnictví, průmysl, energetika, atd. byly na docela slušné úrovni. A jak vypadala tehdy tzv. sociální mobilita? Což je významný faktor demokracie. Negativy jsou známé: omezené cestování, atd., ale nelze přehlédnout, že v r.89, kdy v Polsku, DDR a Maďarsku se už diktatury rozsýpaly od léta, tak my jsme v bourání naší totality příliš aktivní nebyli. Až do listopadu.

Právě jsem si půjčil knihu Miroslava Ivanova: Milada Horáková, justiční vražda. Je to jediná kniha v naší okr.knihovně na toto téma. Autor zemřel už 1999, ale první vydání této knihy se uvádí až 10 let po jeho smrti. A byl jsem zklamán. Zejména o období 47 až září 49, kdy byla Horáková zatčena, je toho v knize velmi málo, nic určitého, semtam se s někým sešla, celá kniha se omezuje jen na politiku, ale politiku východní. Ale tím masy tzv.pracujících po válce mohly žít jen omezeně, bylo po válce, všeho byl nedostatek, atd. Zcela mi v knize chybí vykreslení tehdejší atmosféry, když tzv.západní spojenci hned po válce přešli do postavení našich nepřátel (a o tom jsem informován ze západních zdrojů). Hned po válce se začaly velice kamarádíčkovat s poraženými Němci, v r.47 po neúrodě, kdy hrozil doslova hlad, odmítly (tedy USA) potravinovou pomoc naší zemi, atd. Pokud vím, tak Stalin sem pak poslal asi 250 tisíc t. obilí, a v rozsáhlém díle Padevět: Praha stalinistická je snímek, jak ze SSSR sem bylo dovezeno i máslo. A asi dva tři měsíce po únorovém puči v r.48 ze dne na den vyhlásily v okupovaném Německu tzv.trizónii, zavedly novou měnu, atd. Stalin na tento podraz reagoval zavedením blokády Berlína, která pak trvala asi 11 měsíců. Tehdy Truman odmítnul vojenské řešení, nechtěl kvůli tomu jít do války, ale jednalo se o tom. To byla velice podrážděná doba.

Před lety, v březnu 2014, zde byl článek (p.Buquoy: Neprůhledná Milada Horáková aneb Osud vyzvědačky), kde autor v úvodu napsal: Je důležité si ujasnit logické premisy: Kdyby komunisté Horákovou nepopravili, svět by se o ní nikdy nic nedozvěděl. Zůstala by naprosto neznámou podivínskou feministkou. Ničím nevynikala. Její život byl navíc často protikladný a neprůhledný. Je nutné si bez předsudků přiznat: Horáková byla politickou nulou a zcela nešikovnou, amatérskou vyzvědačkou.

Pokouším se představit si tehdejší atmosféru u nás: bylo po válce, neustále hrozil revanšismus, viděl jsem (ze západního zpravodajství, které už sleduji skoro 50 let) filmový záběr z r.53 z velkého letního setkání vysídlenců z východní Evropy, kde jim Adenauer hlásal, že je přesvědčen, že se do svých zemí navrátí, atd. Docela chápu, že široké vrstvy obyvatelstva byly tehdy rády, že jsme pod Stalinovou „ochranou“. A tak mi není jasné, jak v této atmosféře vlastně konkrétně M.Horáková tak zvaně bojovala za svobodu a demokracii. Tím, že donášela do západních ambasád? Možná, že by to vysvětlila ta slovenská sorosovská princeznička, ta toho třeba o ní ví více.

Je pochopitelné, že řada lidí u nás nenávidí komunistickou diktaturu. Ale označovat ji za horší než nacismus považuji už za „podstatnou poruchu mozku“. Už jsem popudil mnohé čtenáře mým vcelku shovívavým postojem k socialistické éře. Samozřejmě jsem byl pobouřen „internacionání pomocí“ v r.68, ale z čistě hokynářského hlediska jsem chápal, že když národy SSSR obětovaly tolik lidských životů pro porážku nacistického Německa, tak mohly oprávněně očekávat trochu vděčnosti, tj. vytvoření sanitárního kordonu na své západní hranici. A chápal jsem i já na jaře 68, že nějaký socialismus s lidskou tváří nemůže vůbec existovat, to prostě systémově nejde dohromady. To museli v SSSR vnímat jako své ohrožení. A vlastně měli pravdu, což dokazuje vývoj posledních 30 let.

Nicméně následující období po r.70 vidím z dnešního pohledu jako značně volnomyšlenkářské. Domácí propagandě se dalo snadno vyhnout a ze západních VKV a TV vysílačů se žádná propaganda nevalila. Naopak: tehdy James Bond zachraňoval svět společně s ruskou agentkou Aňou Amasovou, taková to byla tehdy pohoda. Na rozdíl ode dneška, kdy se odevšad valí jen propaganda, multi-kulti, islám, atd.

A právě v důsledku toho, že už téměř 50 let sleduju západní zdroje a zpravodajství, jsem dospěl k poznání, že všude je chleba o dvou kůrkách, všude jsou bohatí a chudí, a nůžky mezi bohatými a chudými se stále více rozevírají, takže co? Nejméně jeden milión chuďasů v Německu stojí fronty před středisky akce TAFEL, aby dostali zdarma nebo levně zbytky se stolů bohatých, těstoviny, ovoce, zeleninu nebo prací prášky. A skoro 4 milióny pracujících v Německu mají dvě zaměstnání, protože z jedné žebrácké mini-jobs by nevyžili, při stále narůstajících nájmech. Americká filosofka a profesorka Hana Newmanová nedávno na idnes uvedla, že v USA 50 miliónů lidí žije v chudobě. Také uvedla, jak to těžce postihuje zejména děti z těchto vrstev. Také se uvádí, že v USA nějakých 60 miliónů lidí nemá vůbec zdravostní pojištění – je pro ně příliš drahé. Prostě chudí jsou všude, nejen v Rusku. Proto mi připadá, že autoři, kteří stále vedou minulé války s dávno prošlými událostmi, jsou zaujatí jelimánkové, kteří toho o světě moc nevědí. Právě mne pobavilo, jak teď v lednu v Berlíně zaplavili květinami na hřbitově poměrně honosný památník Karla Liebknechta a Rosy Luxemburg, což byli zakladatelé komunistické strany, zavraždění fašistickou bojůvkou před 101 lety. Německá Levice se k tomu vyjádřila, že jejich ideje jsou teď živější než kdy jindy. Obdivuhodné.

Nepochybně západní zpravodajství mě dovedlo ke značnému cynismu v nahlížení na světové nepravosti. Stačí vysledovat válkychtivost amerických presidentů po 2.WW. (Ten pojem válkychtivost mám také ze západních zdrojů). Co se jen amerikánci naválčili v dalekých zemích, kde měli stěží co pohledávat, v Koreji, ve Vietnamu, atd. Např. jen obětí v Laosu za vietnamské války se udává na 2,9 miliónu, a do této malé země svrhli Američané údajně více tonáže bomb, než do Německa za celou válku (přes Laos totiž vedla Hoči-min-ova stezka). A pořád někde válčí, organisují puče v cizích zemích atd. Při těch akcích po 2.WW pobili už nejméně 10 miliónů lidí – mám se pak pohoršovat nad oběťmi Stalinovy diktatury? Vždyť jsou jeden jako druhý. A co McCarthyho štvanice – ty měly zcela fašistický chrakter. A co bengálský hladomor ve 40.letech, který zahubil 10 mil. Indů, a byl způsoben temnou totalitou spekulantů. Prostě jsou jak temné totality, tak i temné rádoby demokracie.

A vůbec si nekladu otázku, co bylo u nás lepší, to je nesmysl, ale nedivím se, když někdo takto uvažuje. Většina autorů, kteří tady neustále plivou na minulou éru, přehlížejí, že jsou také jiní lidé (ti sem nic nepíšou), ale pojmy jako „temná totalita“ a ty vágní pojmy svoboda a demokracie jim skoro nic neříkají. Zejména, když teď cena brambor vylezla v Praze na 25 Kč. A nepochybuji o tom, že jsou milióny lidí, kteří jsou v tichosti spokojení s tím, jak se za oné „temné totality“ zařídili, mají obydlí, často i rekreační objekty, atd., založili rodiny, což mnohé z toho je teď obtížně dostupné až nedostupné (a obydlí je základ života).

Jen velmi matně si vzpomínám, že někdy po r.70 stály brambory 80 hal. Snad se nepletu, od jara 1970 jsem začal zařizovat hlavní potravinové nákupy sám (tj. do auta), nějakou dobu jsem brambory kupoval, ale co jsem na chalupě dostavěl malotraktor, tak od té doby děláme brambory vlastní. Ale se ségrou jsme se teď shodli, že má také v hlavě zafixováno těch 80 hal, ale neví přesně kdy. Ale vím přesně, že tehdy se za žalostný vdovský důchod považovalo 850Kčs. Znamená to, že taková bábina si z měsíčního důchodu mohla pořídit zhruba tunu brambor. Přičemž činže byly tehdy směšné. Dnešní důchodkyně s důchodem 10 tisíc – a to ani leckterá bába nemá – si z toho může pořídit jen nějakých 400 kg brambor. To by byl reálný pokles kupní síly důchodové koruny za 45 let na méně než polovinu. A to nemluvím o činžích. Takže jakápak „temná totalita“. Ale abych nebyl tak příkrý. Zdá se, že u masa je tato relace opačná. Tehdy bylo maso relativně dražší. Jenomže si ty ceny nepamatuji, přestože jsem od jara 1970 nakupoval maso ve velkých objemech. Snad od 19 do 35 Kčs, ale nejsem si jist.

Tak jsem se zase rozkodásal. No co, beztak teď na zahradě není ještě co dělat, a nic lepšího se ode mne nedá ani očekávat.

Ale není teď jen ponuro. Občas se člověk i pobaví. Právě se objevila teletextová zpráva, že Rijeka se stává evropským kulturním městem roku. A nějaký výtvarník tam někde k této události vytvořil výtvarné dílo nazvané Hromada sena. A byla to hromada sena, měla cosi symbolisovat. Leč nějací vandalové nepochopili výtvarníkův záměr a to seno zapálili, a tak výtvarné dílo shořelo. Jestli tam ten umělec naveze další fůru sena, to zpráva neuvedla.

Nebo: po netu koluje soubor snímků, údajně z festivalu v Cannes 2017. Dámy se tam zřejmě nějak smluvily, že před fotografy dorazí bez kalhotek a v šatech buď poloodhalujících nebo zcela odhalujících jejich tělesné skvosty. Akce se zúčastnila i herečka Emma Watson, takto Hermiona ve filmech Harry Potter. Také rozhalila šatičky, aby ukázala, jak vypadá bez kalhotek. Takže i nějaká ta zábava dnes je. Taková zábava za éry „temné totality“ nebyla.

Autor: Josef Komárek | středa 22.1.2020 13:36 | karma článku: 36.54 | přečteno: 1799x

Další články blogera

Josef Komárek

Skutečně stáli lidé ve frontách a nevěděli, zda se na ně dostane?

Tak to skutečně bylo! A to v letech 1945 až 50. A ke všemu ještě bylo v r.47 sucho a neúroda, na kterou nám USA odmítly prodat obilí, ale ze SSSR přišlo několik set tisíc tun. Žalostná byla úroveň zásobování zejména na venkově.

22.2.2024 v 12:55 | Karma článku: 33.17 | Přečteno: 1117 | Diskuse

Josef Komárek

Konečně se nastartuje ekonomika. Hallelujah.

A to hlavně výpovědí bez udání důvodů. Tahle rada nejchytřejších z chytrých oslnila i jednoho zdejšího autora a vypíchla ji i mladinká hlasatelka na ČTV. To před lety to viděl šéf Siemensu Peter Löscher jinak, když prohlásil:

8.2.2024 v 12:50 | Karma článku: 33.86 | Přečteno: 874 | Diskuse

Josef Komárek

Kamouček ouver (communications check over).

Tak tohle jsme slyšeli ze sluchátek na Klínovci v té mírové pohodě roku 1960. To hlásili ve dne v noci LOPáci, co jezdili v džípech na bavorské straně šumavské hranice. LOP byly americké Lehké Obrněné Pluky.

31.1.2024 v 12:50 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 444 | Diskuse

Josef Komárek

Jak je to s vražděním v době po vypuknutí svobody.

Tohle málokdo sleduje, ale už jsem o tom psal. Podle novodobé statistiky bylo v ČR v r.1989 zavražděno 140 lidí. Po vypuknutí svobody bylo za následujících 31 let povražděno zhruba 6600 lidí.

4.1.2024 v 13:50 | Karma článku: 18.64 | Přečteno: 567 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.22 | Přečteno: 607 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 27.99 Průměrná čtenost 1567
Senior - bývalý systémový inženýr.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...