Affidavit – záruka, že se příjemce finančně postará o uprchlíky…

…aby přistěhovalci v cílové zemi nežili na náklady veřejné dobročinnosti.Tak to je už poněkud zapomenutý pojem. Naposled se používal za války.

Tehdy ten affidavit vyžadovaly např. americké úřady při přijímání uprchlíků z Evropy před nacismem, zejména židů.

Napadá mne poťouchlá myšlenka, jak by to vypadalo, kdyby byly vyžadovány takové garance od těch nemnoha tzv. sluníčkářů, které tak skvěle analyzoval amatérský badatel Tomáš Bubeník – skutečný inteligent v této zemi, na rozdíl od jalových užvaněných tzv. akademiků.

No jasně: psychologickou analýzu tohoto segmentu populace může zpracovat jen člověk žijící v reálném světě, nikoliv užvaněný parazit sedící někde ve škole a už vůbec ne v Praze.

Bylo by také zajímavé zjistit, co vlastně všelijací ti sluníčkáři dělají, čím se živí, jaké reálné hodnoty produkují. Kolik je mezi nimi stavbařů, instalatérů, truhlářů, dělníků z fabrik od montážních pásů (kde montáž automobilů běží v taktu 1,5 min), zemědělců orajících pole a sklízejících úrodu, atd.

Právě jsem po několik let sledoval rozsáhlou výstavbu v jednom pražském sídlišti, ale tam sluníčkáři nepracovali, tam to byl samý Ukrajinec. Tam se dělalo 6,5 dní v týdnu, od nevidím do nevidím, to by pro sluníčkářské ušlechtilé typy nic nebylo. Na to, aby něco reálného vytvářeli, na to jsou příliš ušlechtilí.

Někdo už se tady zmínil, že mají tváře ošlehané ventilátory v učebnách všelijakých obskurních humanitních univerzit. To by mohlo odpovídat. Ačkoliv já jsem je v akci nikdy neviděl. Tady na venkově, kde už léta žiju,  se  jaksi nevyskytují.

A dovedu si představit, kdyby měl  sluníčkář skutečně za vlastní vystarat nějakého tzv. uprchlíka, tak by ten přistěhovalec nejspíš chcípnul hlady.

P.S. Pojem affidavit, a co to tehdy znamenalo, jsem našel v díle rakouské historičky Brigitte Hamann.

Josef Komárek, leden 2016.