Dočetl jsem - a je mi z Vašich tvrzení blivno. Jsem Karlíňák, takže něco o školství v "rudém" Žižkově vím. Horší, než v obdobně "rudém" Karlíně.

Všem sklerotikům: Po únoru (od 4. třídy, do které jsem chodil 1949/50) byl povinný pionýr (ale musel jste se odhlásit z náboženství, které pak bylo "nepotřebné") a nošení pionýrského šátku. Pokud si vzpomínám, vzdorovala jen Šináglová - byla díky tomu samá koule a dvojka s chování. Vše bylo povinné jako trest za neúčast v pionýru. Bez šátku byla poznámka v žákajdě (tehdy zcela novém instrumentu).

Zajímá mě: jste skutečně tak zapomínající, nebo jen účelově "zapomínáte"???

PS: Možná Šináglová ani nevzdorovala, možná ji nevzali pro její buržoazní (či jaký) původ. Přesto byla pět let šikanována.

Ještě PS pro sklerotiky: Na průmce se šátky opravdu nenosily - to už jsme byli v ČSM.

Pionýrské šátky těžko můžete hledat hned po válce, ta organizace byla ustanovena v r. 1949. Jinak mám třídní fotografie z oněch let, zřejmě "Vašich", rovněž z Prahy, šátků dostatek, jenm v osmičce už děvčata našla odvahu a začala nosit kravaty. Já dekorován nejsem, ne snad vzdorný, ale neshledán dost uvědomělým. Píšete, že jste nikdy do žádné partaje (dokonce Partaje) atd. Proč tak činíte opožděně? A z druhé strany?

Byla to tenkrát prostě idylka - žádná propaganda a plné pusy jahod.......

Ano, šlo o krvavé jahody.

Osobne jsem presvedcen, ze to bylo misto od mista / mesto od mesta ruzne. Neexistuje totalni pravda o te dobe, jenz by se dala aplikovat na celou republiku a na vsechny obcany.

Těší mne, že mne čtete To srovnání s povinnými rouškami byla trochu nadsázka a zde máte odkaz (snad se to zde zobrazí)

https://books.google.cz/books?id=kBNnDwAAQBAJ&pg=PA65&lpg=PA65&dq=museli+nosit+pion%C3%BDrsk%C3%BD+%C5%A1%C3%A1tek&source=bl&ots=-xY6BCJxly&sig=ACfU3U0h5-DYVYpK6Os6fgu2Q50vJmeD3A&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiXy9GUmujpAhXklFwKHVesB3IQ6AEwAnoECAkQAQ#v=onepage&q&f=false

BTW Nepřestává mne fascinovat, jak se mnoho lidí dokáže točit na zcela nevýznamné kratičké zmínce v perexu a zbytek toho článku jim zcela uniká.

O povinnosti nosit pionýrské šátky nebo "svazácké" košile do prvomájového průvodu rozhodovali často učitelé nebo vedoucí podniku. Většinou to byli rádoby fanatici, kteří hned po "sametu" se ochotně zbavovali rudých legitimací. To něco také vypovídá o charakteru některých lidí. Starší generace by si mohla dokonce pamatovat na tzv. kolaboranty -učitele, kteří od prvních tříd nutili žáčky při vstupu učitele do třídy "heilovat" a biflovat německé básničky v době, kdy se měly děti teprve seznamovat se správnými pravidly češtiny.

Ale paměť prý je milosrdná, uchovává víc ty pozitivní zážitky. Hlavně na hezké dětství a mládí, které se nevrátí.

Tak já tedy mohu povinnost nošení šátků osobně doložit. Pamatuji, že se to dělo tak v letech 1957-1960 na 78. OSŠ na Náměstí Jiřího z Poděbrad a týkalo se to celé školy. Velmi na to v naší třídě dbala angažovaná soužka třídní Kotková. Měl jsem jednou i hezký malér, když jsem si ten rudý hadr sundal při hromadném focení. Pokoušela se ze mne dokonce tahat rozumy, zda mne k tomu rodiče naváděli. myslím, že naše škola nebyla jediná.

jedinou předností té doby byl fakt, že jsme byli o x let mladší.

Jinak bych tam moc positiv neviděl.

Vždy záleželo jenom na Vás, jak velký prostor si pro svou svobodnou tvůrčí činnost vydobydete.

Ono asi nezáleželo na městě, ale na řediteli školy a třídním učiteli. Já měl soudruha Jelínka až do 6 třídy a do školy ve Štítného ulici jsem musel chodit s rudým šátkem na krku. Anžto jsem ho často zapomínal, tak v mojí žákajdě byla spousta poznámek na toto téma.

v Č.B.