A tak pravda je, že vzdělanost za 30-leté války a krátce po ní poklesla. Spousty vzdělaných lidí odešly do exilu a náhrada nebyla. Ke zlepšování docházelo od konce 17 století, mnohdy právě zásluhou Jezuitů.

Pokud budu mít na vzdělávání monopol, mohu o sobě klidně psát, že mám zásluhy o vzdělávání – a budu mít pravdu. Jenže zatímco v západní Evropě se formovaly náboženské smíry, které umožňovaly převratnou soutěž myšlenek, pohledů na víru, na člověka, Boha i přírodu, Habsburská říše začala v tomto ohledu zaostávat. Index zakázaných knih, který s horlivým zápalem naplňovali právě jezuité, obsahoval právě ta převratná díla, která vedla k moderní biblistice, k exaktnímu zkoumání přírody a k novému pojetí lidských práv. Lidé, kteří umístili na idex zakázaných knih například díla J. A. Komenského, byli bez nadsázky hlupáci. To, že zároveň vedli školy a určovaly všechny aspekty výuky, bylo tím horší.

Ano, západ se vyvíjel rychleji. Možná právě ekonomický vzestup západu odsunul do pozadí jakousi náboženskou zatuchlost, která se u nás vlekla dlouho do 18 století. Sám Metternich ještě začátkem 19 století poznamenal, že Asie začíná na východ od Vídně.