Pane Komárku, na pohádky jsme mnozí z nás staří. Pokud si Vaše známá pořídila popisované, tak jedině v Tuzexu. To nebylo ani pod pultem.

Jen mimochodem: Moje žena velice ráda vypráví, jak si již jako studentka (oděvní průmyslovka) vydělávala střihem a šitím šatů pro mladou i střední generaci. Zakázek, že je musela odmítat. Jistě jen proto, aby si dívky a dámy pořídily oblečení dražší, než jaké mohly koupit na každém rohu (dle Komárka).

Když nastoupila do práce, byla "odložena" do nevyužívaného skladu - aby zde pro všechny zaměstnankyně kreslila, případně i realizovala střihy (ušily si tyto dámy samy). Jistě to bylo jen proto, že dámy chtěly potrestat ty plné obchody za jejich nepřehlednou přeplněnost.

Karma p.Komárku Dnes si též můžete dosytosti "vybrat", tak jako u nás včera, kdy se pořádal výprodej v sekáči (vše za čtyřicet) , to byl tedy pěkný mazec !

Karma.

Když jste na počátku šedesátých let vylezl na Václavském náměstí z tramvaje, tak jste viděl modré moře šusťáků. A když jste v polovině šedesátých let měl dlouhé vlasy a vylez jste opět na Václavském náměstí, hrozilo vám že vás SNB ostříhá. A když jste na tom samém náměstí zašel do automatu Koruna, mohlo se vám stát, že než jste si koupil a donesl pivo, snědl vám jídlo somrák. Pokud jste měl to štěstí a měl jste telefon, na který se v průměru čekalo deset let, tak bylo na něj napojeno dalších pět rodin. Takže se taky mohlo stát, že jste se za celý den nikam nedovolal. A když byla krize kolem Kuby a Berlína tak byla davová psychóza že bude války a lidi vykoupili krámy a můj kamarád v Nuslích bušil do výkladní skříně a křičel: "Já chci jen bonbóny!" Lžete jako Rudé právo! .

Nevím, co se dělo v Koruně v polovině 60. let, ale v polovině 70. let jsem jako mánička (viz společné maturitní foto, zavěšené dnes na Spoiužáci cz. ) mnohokrát obědval v Koruně úplně v pohodě. Sem tam nějaký somrák tam sice byl, ale dojedl vždy, až strávník odešel

Z Vašeho příspěvku, pane autore je pravdivý pouze nadpis: zločinná komunistická diktatura.

Bože...starý a už hloupý...Jsem také pamětník a pamatuji, když byl první tranzistorák...mixér...copak bylo něco jiného? Vždyť to technické nese samozřejmě doba...Měl jste PC...neměl, ale měl jste radiovku, která dnes zase frčí...

A co byste si přála? Motorovou myš?

Bóže, ve kterém státě jste žil. Vy jste musel nosit v mládí radiovku a montérky do puku. Pokud si já pamatuji a stačí se podívat na dokumentární filmy z té doby. Devadesát procent ženský nosilo to samé. Stejně tak boty. Celé to bylo doplněné šusťákem, který se v Německu nosil do deště. Pokud chtěla ženská vypadat jinak, tak se naučila šít sama a plést sama. Nebo měla kamarádku která uměla šít. K tomu se prodávaly střihy a podle nic se šilo a pletlo. Doma vrčely pletací stroje. Šilo se proto, že v obchodech nebylo to, co ženské chtěly. U nás byla skládka, kam se ke konci roku vyvážely látky, které se neprodaly. ženské ty rozstříhané látky používaly na šití bund zvané párker. Ty látky soudruzi rozstříhali, aby je nebylo možno použít. Stejně tak pro své chlapy ženské šily bundy, kalhoty. Koukám v televizi na týdeníky z té doby a stále řešilo to stejné. Nedostatek bot a zejména zimních kozaček, nedostatek módní oblečení pro ženy.

Věřil bych vám vše, ale sám autor uvádí, že to bylo založené na šití doma. Ale musím k tomu ještě dodat, že tak v polovině 60. let žila v naší domácnosti jedna sirota, moje příbuzná která tehdy navštěvovala střední školu a dostávala sirotčí důchod ve výši 800 korun, což byly tehdy slušné peníze, z čehož polovinu platila za stravu. A tato mladá dáma se s mojí maminkou neustále hádala o to, aby jí bylo dovoleno kupovat nové šaty s tím, že její spolužačky také honí módu. Marcela nosí to či ono, Šárka má zase to či ono. Moje maminka v zoufalství zavedla z výchovných důvodů, že ji ty výdaje započítávala jako dluh, takže sepisovala, za ty čtyři roky ten dluh narostl do horentní výše snad dokonce dvaceti tisíc korun. Později sirota k tomu poznamenala, byla jsem blbá.

Zkrátka asi tehdy ty mladé dámy honily módu řekl bych dokonce v míře dnes neznámé. A muselo tedy být co kupovat, protože u nás se téměř nešilo a měli jsme doma toliko Singer.

A pokud sledujete filmové týdeníky, tak jste si určitě všiml, že to je tam stále nějaká módní přehlídka.

Žije se nám tisíckrát lépe než za komunistú. Nazí jsme nechodili, to nikdo netvrdí, ale za kvalitní rifle z tuzexu jsem dali i třetinu výplaty. Dnes je výběr oblečení daleko lepší.

To je fakt, musím říci, že tehdy mi dělal nákup oblečení i bot daleko větší díry do vlastního rozpočtu než dnes.

Karma, zvažuji, že někde na cestách dám superkarmu Jinak, co se VKV vysílání týče (televizní kanály jsou také na těchto frekvencích), tak se vyráběl speciální Yagi anténa na západní rozhlasovou normu a já na Vinohradech chytal německý vysílač Ochsenkopf.

A na Jižním Městě měli sousedé "čtyřče", tedy 4 spřažené Yaginy pro příjem západní TV. To tehdy nechávali volně plout. To jim za nějaké zákroky nestálo.

A obecně musím říci, že píšete velmi vtipně a že ta to totalita nebyla ani zdaleka takovým problémem, jak se dnes snaží, té naší mladší generaci namluvit.

ale taková procházka růžovým sadem, jak to autor popisuje, to také nebyla