Diskuse

Jak vypadaly žně roku 1950 (žádné horké téma, jen vzpomínka).

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

No, nevybavuji si, že by v socialistickém československu byl přebytek potravin. Přídělový systém byl zrušen 1953, ale až do 80-tých let bylo zásobování komplikované. Vzpomínám si, jak mi v r. 1974 nechtěl řezník prodat 2 kila hovězího zadního na posvícení. Osmdesátky už byly vyrovnané, odpočátku 60-tých let šly do zemědělství význačné dotace, zvětšovala se osevní plocha, zlepšovala mechanizace, atd. Ale vždy byl nedostatek kvalitního masa, to byly podpultovky až do r. 1990.

1 0
možnosti
Foto

Popisujete to jako krásnou idylku, no mám to od dědy jiné vzpomínky...vzpomínky na to jak všechny sedláky domkaře drželi soudruzi pod samopalem tak dlouho dokud z nich neudělali družstevníky...vzpomínky na to jak jich po čase hrstka vystoupila a jak se k nim komunistickej dobytek choval... Vaše blogy, ehm jsou podávané tak, že kdyby se Vaše osoba narodila trochu jinde a jindy, vůbec nepochybuju, že by jste se rozplýval nad časy třetí říše.

0 0
možnosti

Babička s dědou žili na venkově. Babička pracovala v JZD, děda na dráze, měli malé hospodářství, kozu, králíky, slepice, husy, kačeny a samozřejmě pašíka. Na domě vinné hrozny, na zahradě všechno možné ovoce, zeleninu, brambory a ještě měli záhumenku. To už ani nepamatuji, co se na ní pěstovalo. Na podzim jsme chodili vybírat brambory na pole a klátit krmnou nebo cukrovou řepu. Byla to dřina, pro nás z města, ale nestěžovali jsme si, protože občas byla i legrace, když měli děda s tátou dobrou náladu. Co si ještě pamatuji, že babička měla obrovskou spíž a krásně to tam vonělo. Asi neměli moc peněz, ale spíž měli vždycky plnou dobrot. Mouka, cukr, sůl, mák, hrášek... to neměla babička v regálech po jednom kg, ale v pytlích. Když babička zestárla, děda zemřel, skončily práce na polích a už neměla tak bohatou spíž. A za tu celoživotní dřinu na polích a v kravíně měla ubohý důchod, se kterým vyšla jen tak tak. Nic se nezměnilo, i dnes je to takové, čím víc člověk dře, tím menší má důchod. Nikdo si neváží pracovitých rukou, nikdo neocení ruční práce. Jen pár vyvolených si žije nad poměry a ti ostatní paběrkují. To bylo za totáče a dnes také. Ale stejně na tu dobu ráda vzpomínám, je tam někde moje mládí. Pro nás to nebyla jen dřina, měli jsme kamarády, chodili v zimě na kluziště, v létě zase na koupaliště ve strouze, na návsi jsme měli dětský kolotoč. Ničili jsme babičce kolo, když jsme se na něm učili jezdit. Všechno to bylo takové "vyvážené". Práce=zábava. Dnes? Děcka sedí u PC nebo s mobilem - tabletem a každý v jiném pokoji, aby se nerušili a když už spolu promluví, tak hlavně proto, aby jeden druhého pozlobil. Jsou líné jít na výlet do přírody a to po nich nikdo nechce, aby pracovali na poli. :-)

0 0
možnosti
Foto

Velmi hezké. Něco k tomu Polsku. Bydlela jsem ve vesnici, která těsně sousedila s polskou vesnicí. Jako dítě jsem pozorovala, jak se Poláci dřou na svých políčkách s motykami, zatímco o pár metrů, u nás, jezdili Zetory a kombajny. Tam děti s rodiči dřely a chodily do kostela, zatímco my jsme chodili po výletech, do kina a na čaje. Samozřejmě, také jsme doma měli slepice, králíky i prasátko, ale nebylo to tak, že bychom neznali nic jiného než hospodářství. Měla jsem polskou kamarádku, Gražynu, povídaly jsme si přes hranici (úzký zoraný pruh) a občas jsem jí hodila něco, co ona neznala - nanuk. Musím říci, že samoobsluhu jsme měli zásobenou velmi dobře, a maso? Přes všechny nesmysly, co dnes člověk čte - bylo ho dost. Kromě domácího jsme dvakrát týdně mohli nakoupit i v pojízdném řeznictví. Bylo by to na dlouhé vykládání.

1 1
možnosti

No jednou jsme museli jet do NDR k Baltu, už ani nevím proč, přes kousek Polska, a byl tam někde trh, kde ,měli v podstatě jen brambory a řepu - hned jsme si vážili socialistického Československa;-D

0 0
možnosti

pěkná vzpomínka, kmocháček ale dělal žně vždy jen kosou, celá padesátá léte /s přestávkou když byl v Jáchymově, i ještě začátkem 60. let, sám jsem byl špunt a tak jsem jen chodil na klásky

0 0
možnosti

Já jako dítě ještě tu " romantiku " stihl, počátkem 70 let. Panáky jsem pomáhal stavět na družstevnim a snopy vázat na dědově záhumence. Později svážet baliky koňským povozem a s ním i rozvážet deputát. 2 krávy, 2 prasata, hejno slepic, perličky, kachny a asi 10 hus. Na střídačku ovečka, nebo koza. To všechno děda se strejdou zvládli potom, co se vrátili z kamenolomu, kde děda do 67 let pracoval. Jsem z Pardubic, ale na tu tuhle práci jsme se s bráchou vždycky celý rok těšili a nemohli se dočkat prázdnin. Ale máte pravdu v tom, že industrializace musela přijít. Takhle se dá sice uživit rodina, ale na úrovni těch padesátejch let, nebo ještě hůř. :-)

4 0
možnosti