Ještě štěstí, že v naší zemi funguje kapitalismus lépe, než jinde v Evropě.

Jen díky tomu může být u nás všechno dražší než jinde, také inflace je dvojnásobná než v Německu. To je způsobeno lepším fungováním kapitalismu. Není třeba vymýšlet bludné teorie, čím je to způsobeno – způsobil to kapitalismus.

Kapitalismus neobsahuje systémový automatismus, aby sloužil ke spokojenému životu širokým vrstvám, základním principem kapitalismu přece je, aby co nejméně lidí si od co největšího počtu lidí nahrabalo co nejvíce. To platí celosvětově, a už se v tom vezem. A pokud kapitalismus ojediněle posloužil širokým vrstvám ke spokojenému životu, tak to byl vedlejší, nikoliv primární produkt kapitalismu.

Divím se, kolik autorů se pohoršovalo nad cenami benzínu. Oni nejspíš nenakupovali pro domácnost, jinak by už věděli, že nákupy pro domácnost už letos zdražily až o 50% proti loňsku (kdepak nějaká 14%ní inflace!). Co se ještě loni pořídilo za tisícovku, stojí letos až 1500. Jenže příčiny tkví v samém principu kapitalismu. Kdo má možnost zvýšit ceny, tak je zvýší – a nahrabe si prostě víc. Tento základní morální princip kapitalismu hlásal i Milo (Hlava XXII): Není nikdy hřích počítat tolik, co obchod snese.

Ty peníze se přece nikam neztratí – ty skončí na kontech milionářů a miliardářů. A ti tzv. pracující (kterých je vždycky nejvíce), co nemají možnost zvýšit ceny, to prostě zaplatí – anebo živoří, hladoví, nebudou topit, atd. Takže ten kapitalismus u nás funguje správně, tak jak má – ne že ne. (Samozřejmě jsou u nás i lemplové neschopní si nahrabat – jako ta paní v zahradnictví, kde jsem na podzim kupoval stromek a pár sazenic. Stálo to 460, velkoryse jsem vytáhnul pětistovku a říkám, to je dobrý, nechte to tak. Kdepak, paní zavrtěla hlavou a vrátila 40. Lempl byl i Alexander Fleming, který si nechtěl nechat patentovat objev penicilinu). A OXFAM správně uvádí, že 80% bohatství jde k 1% nejbohatších. Čtyři pětiny bohatství, vytvořeného ročně ve světě, končí u 1% nejbohatších lidí planety, zatímco nejchudší polovina lidstva nezíská nic. „Naše ekonomiky odměňují spíše bohatství než tvrdou práci miliónů lidí“, uvedla šéfka OXFAMu Winnie Byanyimaová. Za hlavní příčiny globální nerovnosti označila vyhýbání se placení daní. OXFAM vypočítal, že bohatství jednoho procenta nejbohatších se od roku 2010 zvětšovalo v průměru o 13% ročně, tedy 6x rychleji než průměrné mzdy. Ti bohatí se prostě nežinýrují a hrabou plnými hrstmi – však je k tomu bůh obdařil každého dvěma poctivýma rukama. A milionáři a miliardáři zejména milují neklidné doby – a jak si nahrabali v letech corony, a současná válečná hysterie? – to je pro ně úplně dar z nebes.

Akorát by mohly ty zdejší obdivovatelky a hlasatelky kapitalismu vysvětlit, co to udělá s národním hospodářstvím, když prudce poklesne masová kupní síla v naturálním vyjádření (když lidé utratí peníze za benzín, energie a topení, tak už jim nezbydou na jiné nákupy – tedy ostatní poptávka klesne). Také by mohly ty obdivovatelky kapitalismu vysvětlit, jak to, že chybí nějaké stavební materiály. Nejen, že jsou příšerně drahé, ale na některé se čeká měsíce – a přitom se staví málo. Ale nečekám, že ty obdivovatelky bludných ideologií by se s tím dokázaly nějak rozumně vypořádat. Také „system error“ typický pro kapitalismus, když hubí sám sebe. A objevují se informace, že cizí spekulanti už u nás skupují obilí nastojato. K tomu došlo před časem v Bulharsku: spekulanti vyvezli úrodu a v Bulharsku pak nebyla mouka. Podstatné je ovšem, že si na tom spekulanti nahrabali. O nic jiného přece v kapitalismu nejde (to vím od známého inženýra, studoval u nás, mluví česky a v létě provozuje pension u moře).

A jestli má ten kapitalismus budoucnost? Kdo by se tím dnes zabýval. Jen podivíni, jako je např. i moje maličkost, nebo mladý Tomáš Krejčí, který tu publikoval několik znamenitých článků. Napsal m.j. čím vším se odsuzujeme k sebezáhubě. Jenže jak to vypadá, ten živočich, sám sebe označující jako homo sapiens, na nějaké řešení nemá. Ani nemá schopnost žít v mírové pohodě, historie lidstva je historií válek. Jsem přesvědčen, že tento živočich má v sobě evolucí zakódovaný program k sebezničení. Už dávno také existuje latinské úsloví: Quos vult perdere, dementat (koho chce [bůh] zničit, toho zbavuje rozumu).

Tomáš Krejčí zde také nedávno ze západních zdrojů vytěžil znamenitý příspěvek „Současný ekonomický systém je podvod.“ A je to podvod, to mnozí z nás cítíme. Chvílemi se s tím dá žít, chvílemi ne. Objevil se také výkřik o 250%ní marži. To mi připomnělo minulou éru. V naší inženýrské organisaci se také sledovaly hmotné procesy v NH. A matně si pamatuji, že snad v potravinářském zboží činila tehdy marže 11%, z toho byla maloobchodní marže 7% a velkobchodní 4%. To ale panovala ta „rozprostřená bída“. A za mimořádný podvod považuji, když se daňoví ulejváci skrývají do všelijakých obskurních daňových rájů.

A propos daně: už léta se v EU nejapně diskutuje o tom, že by se ekonomické aktivity měly danit v zemích, kde se realisují – ale to daňoví ulejváci a zkorumpovaní politici nikdy nepřipustí. A dále: také se uvádí, že celosvětově denní spekulativní pohyby kapitálu 50x převyšují veškerou směnu zboží a služeb. Také o tom se léta diskutuje, že by se měly danit i spekulace – a také marně. Je prostě ve „svobodném“ kapitalismu mnoho způsobů, jak parasitovat na hodnotách vyprodukovaných tzv. pracujícími.

A to, že parasitismus je v kapitalismu legální, ještě neznamená, že by to podvod nebyl. Jako rozsáhlé pole pro parasitismus bych např. označil zavedený, byť zcela nesmyslný systém kšeftování s elektřinou. Především zcela zbytečný. Když ČEZ elektřinu produkuje, tak ji může rovnou prodávat, či né? A ne aby ji nejdřív levně odvedla do Evropy, a my ji pak draho kupovali nazpátek. To je nějaká „suverenita“?. Neunikly mé pozornosti fronty zoufalců, co stály před časem v okresním městě před střediskem ČEZ, když jim zkrachovala jejich zcela zbytečná prodejní firma. Pak jsem se dočetl, že ten pár vlastníků té firmy si ještě stačil pořídit soukromý tryskáč za 300 miliónů. O to měli i ti zoufalci tu elektřinu dražší. A vlastně i my všichni ostatní. Už léta také sleduji, že je mnoho oblastí (a zrovna ty nejdůležitější), kde kapitalistický mýtus o neviditelné ruce trhu vůbec nefunguje. Vlastně ta neviditelná ruka trhu ještě tak funguje u zábavní elektroniky a podobných v podstatě zbytných produktů. Řada oblastí lidského života je podle mne limitována mnoha dalšími faktory, jako např. když všichni prodávají totéž (tak jakápak konkurence), a přitom se daný produkt musí(!) kupovat, což se projevuje např. u benzínu a léků, také u té elektřiny A tak čím více pump a lékáren, tím dražší zboží – do těchto procesů se hrne kdekdo, a kdekdo si chce omočit sosák. A pokud se týká té naší hrstky miliardářů, je mi záhadou, z čeho si tak nahrabali (ale nijak se tím netrápím). Nějak mi není známo, že by něco reálného produkovali. To i ten Babiš se poměrně dost pracně zmocnil alespoň produkčního odvětví, zaměstnává asi 30 tisíc lidí a aspoň platí daně v naší zemi.

Z našich vyšších kruhů plynou informace, že nás čeká mnoho těžkých let. Bóže, čeho jsme se to dožili? Mluví se o sedmi hladových letech. Ten pojem „sedm hladových let“ myslím už málokdo zná, ale to přece bylo v katolickém katechismu, už ani nevím přesně, v jaké souvislosti. Asi v Egyptě bylo nějak sedm tučných a pak sedm hladových let. U nás i těch sedm tučných let bylo velkou měrou jen na dluh. A myslím, že více lidí ztratí iluze o tzv. kapitalismu, suverenitě, atd., a myslím, že už je ztrácí. Vždyť komu vlastně ten systém prospívá, když jeho jediným smyslem je tvorba zisku? Ale do kterých kapes?

I jeden německý kardinál silně kritisuje to šílenství, honbu jen za zisky, nesmyslně vysoké příjmy firemních pohlavárů, miliónové bonusy, které si pohlaváři přihrnují, kótování na burze jako vrchol lidského snažení,…atd. U toho kardinála ovšem takové názory nepřekvapí: jmenuje se Reinhard Marx. Ostatně také myslím, že Kristus, co vyhnal směnárníky z chrámu, kdyby žil, šel by v prvomájovém průvodu v první řadě – což tvrdí ruští komunisté.

A jak to, že naši motoristé se neradují z toho, že si z jejich peněz malé množství podnikavců nahrabe spoustu peněz. Vždyť to je pravý výsledek kapitalistického systému a to jsme přece chtěli. Už jsem napsal názor, že i kapitalismus ojediněle posloužil širokým vrstvám ke spokojenému životu – to bylo myslím mezi lety 1950 až 1990, a to v západní Evropě. Tehdy byla ovšem západní Evropa pod tlakem socialistických idejí z východní Evropy, tak to tam upravili na tzv. sociální tržní hospodářství (Němci tehdy měli tzv. sociální stát). Ale tento tlak v r. 90 zaniknul – a je to znát. Nicméně je v současné historické epoše zřejmé, že i ten kapitalismus může přinést pohodový život širokým vrstvám – musí však být náležitě korigován (jako je tomu např. ve Finsku, nejšťastnější to zemi na světě). A jako tomu bylo v západní Evropě oněch 40 let mezi lety 1950 až 1990. A záleží pak na tom, jak „slušný“ anebo hulvátský režim panuje ve společnosti. A tedy také na národní nátuře a kultuře. Jsou země, kde stamilióny lidí živoří v chudobě a nepatrné množství miliardářů se topí v přepychu (jako např. v Indii), a jsou pak „slušné“ země, kde rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy jsou malé – jako např. v nevelkých zemích severní Evropy. Sice tam mají vysoké daně, ale jsou s nimi spokojeni, žijí v pohodě, v sociálních jistotách, ve zdravotním zabezpečení, atd. (pokud jim tam zrovna neřádí imigranti).

Mimochodem k té Indii: zase se tu objevily rozhorlené články k tzv. ukrajinskému hladomoru. Mohli by ti autoři ostře zkritizovat i bengálský hladomor za 2.WW. Ten způsobili v Indii spekulanti, kteří po ztrátě dovozu rýže z Burmy a zavedení rýžového monopolu prostě využili situaci.  Hlady pomřelo 10 miliónů lidí, jak uvádí Mucha. A nemohl být nijak povznášející pohled na vychrtlé postavy dospělých i dětí, vyhublých na kost, ležících v prachu na zemi, a kolem nich na psy a supy, čekající až se umírající naposled pohnou (jak píše Mucha ve svém válečném deníku). Ale to se stalo za kapitalismu, to se na propagandu nehodí. Pochází z té doby legendární Churchillův výrok, že beztak se množí …atd. O ruských hladomorech píše i Tolstoj – tam také nebyly nic výjimečného. A historie industrialisace SSSR ve 30.letech, budování průmyslu a industrialisace zemědělství je zpracována i seriosně, ty knihy jsou v knihovnách.

Takže může někdo stav, jakého jsme se dožili, považovat za úspěch? Anebo je to debakl? Už i jeden ministr fialové vlády říká, že se nacházíme v situaci, jaká tu od světové války nebyla. A skutečně, zažíváme největší evropskou sociální krisi od druhé světové války, která zasahuje stovky tisíc českých domácností, které s velkými obtížemi čelí rostoucí drahotě. (A nejen české domácnosti: právě se objevila zpráva, že v Britannii sedm miliónů lidí už nemá na každodenní jídlo. To má být vtip? Aby lidé v Evropě ve 21.století hladověli? To je obraz „ůspěšného“ kapitalismu?).

Kdo by takový debakl po třiceti letech „budování kapitalismu“ u nás očekával. I když – po pravdě řečeno – teď aspoň stát nestřílí do hladových mužů, žen a dětí, což se dělo za zločinného masarykovského režimu (m.j. Radotín 1930, Frývaldov 1933).

Pořád jsou zde na blogu naivní autoři(-ky), co neustále zveličují poněkud těžkopádnou ekonomiku za tzv. socialismu, aniž by dokázali vstřebat, jaké hrůzy plodil „pravý“ kapitalismus v 19. a v 1.polovině 20.století. To to nevědí? Anebo jsem já příliš ovlivněn sledováním západních info- a doku-kanálů, kde se teda vůbec žádná kapitalistická propaganda nevede – nýbrž právě naopak.

Zkrátka tzv. kapitalismus – sám o sobě – nezaručuje vůbec nic. To už dostatečně „prokázal“ v tom 19. a v první polovině 20.století. A bez náležité společenské kultury se prostě lidem žije špatně, bez ohledu na to, jestli žijí v kapitalismu nebo v socialismu.