Dosáhli jsme 94% životní úrovně EU? Jaká to sláva!

7. 12. 2021 12:50:10
Toť také zároveň důkaz o naší docela slušné životní úrovni už v 80.letech. Protože po propadu průmyslu, zemědělství, bytového stavebnictví, atd. za léta od vypuknutí svobody je výrazný podíl dnešní životní úrovně jen na dluh.

Ono se toho hospodářsky u nás moc nezměnilo, ani nemohlo, to tak rychle nejde. Národní hospodářství se tak rychle změnit nemůže, tj. k lepšímu. Zato úpadek vždy probíhá rychle. A s tou životní úrovní v západní Evropě to není tak jednoduché. Samozřejmě jsme většinou koukali jen přes hranici do západního Německa a tam nám to připadalo jako výstavní. A výstavní to bylo celkově v západní a SZ Evropě.

Ale životní úroveň u nás? Už v 80.letech jsem si byl vědom toho, že u nás byla životní úroveň mnohdy lepší než v leckterých oblastech jižní Evropy. Sice žádný extrémní blahobyt, ale v podstatě jsme si žili docela slušně, přinejmenším snesitelně, určitě jsme neživořili. Přinejmenším ti, co měli živobytí, obydlí, auto, pobyt v přírodě, zábavu, tanec, atd. – a takových nás byly mraky. Do určité míry to překvapilo i zápaďany, kteří se v r.1990 úplně masově navalili do Československa, v Praze bylo tehdy obtížné v centru nebo na Karlově mostě protlačit se mezi davy západních turistů, a trochu je překvapilo, že přišli do naprosto civilisované země, se spoustou nové výstavby, s elegantně oblečenými holkami a dámami, se spoustou automobilového provozu, atd. (To vím od nich, české holky tehdy nechodily v rozedraných džínách s dírami na kolenou, byly okouzlující v letních šatech z tzv. fáčoviny – toho si zápaďani velmi dobře všimali).

I když tak úplně bez informací ani oni nebyli. Německá TV ARD měla v Praze ve Vršovicích zahraniční redakci a tak jsem občas viděl v německé TV reportáže od nás: jak komunistický režim českým občanům v mnohém vyhověl, a jak s nimi žil víceméně v „souladu“, jednak s tou bytovou výstavbou, atd., a jak „spokojení“ pražáci v pátek vyráželi na víkendy a na střechách aut měli všelijaké materiály na zvelebování svých rekreačních nemovitostí. Proto také, když v r.89 nakopli systém v Maďarsku, Polsku a DDR, tak nám dost dlouho trvalo, než jsme procitli.

A jak to vlastně s blahobytem v západní Evropě je? O tom myslím u nás panuje mnoho iluzí. Samozřejmě: v západní a severní Evropě je blahobyt nepopiratelný, i když se na něm nepodílejí všechny segmenty populace (v Německu téměř čtvrtina zaměstnaných – 23% - pracuje v tzv. mini-jobs, a ti jsou na tom finančně obvykle tak špatně, že si nemohou dovolit ročně ani 1 týden dovolené mimo své obydlí – to je prosím údaj převzatý z německého teletextu). A na jihu Evropy situace není vůbec jednoduchá – na jihu Španělska, Itálie, v Portugalsku, v Řecku, na Baleárech, Sardinii, Korsice, Sicílii, na řeckých ostrovech, atd. Sice scenérie a stavby jsou tam malebné, ale je v nich zabydlená chudoba. A to ještě je tam postihují zemětřesení, požáry, sucho a nedostatek vody, mafie, atd. A když píšu sucho, tak tím myslím skutečně sucho: např. do jižního Španělska se šíří Sahara, a když latifundista čerpá z hloubky vodu pro zavlažování SVÉ olivové plantáže, tak vesničané v okolí jsou už zcela bez vody, tu jim přiváží cisterna jednou týdně – dá se pak mluvit o nějaké „životní úrovni“?

Mne nijak nepřekvapuje, že jsme na tom lépe než Itálie, Španělsko či Portugalsko – protože to jsme se měli už za komunistů. V r.69 jsme s jedním kolegou vyrazili na náklady VTS na týden na nevelký technický veletrh do italské Paduy. Peněz jsme od vědecko-technické společnosti moc neměli a tak jsme se ubytovali v neuvěřitelně chudobném hotýlku, jaké tehdy už u nás nebyly v provozu. Nicméně zajeli jsme pak ještě do Verony a na zpáteční cestě jsme strávili den v Benátkách. Ale nikde nebyly vidět příznaky nějakého blahobytu. V r.85 jsme s větší skupinou na pozvání britského ministerstva dopravy strávili týden v Anglii a ani tam to moc blahobytně nevypadalo. Když jsme dorazili vlakem do Londýna, tak mně to tam připadalo dost ošuntělé, i lidé. Překvapilo mne v jedné zasilatelské firmě, jaké staré šunky (tj. stará auta) si nechávali posílat do Australie Angličané, kteří se tam stěhovali natrvalo. Proti nim vypadala naše škodovka málem honosně. Také mne pobavila jedna zdejší roztomilá autorka, která před pár lety pobyla v Anglii u nějaké rodiny, v tom úzkém domku, jaké jsou v Anglii časté, a kde v zimě netopili. Sice tam byl krb, ale ten sloužil jen jako odkladiště krámů.

Ale zejména chudě je na tom ta jižní Evropa. Průmysl tam není žádný, ostatně i ve Francii jsou rozsáhlé oblasti, kde tak říkajíc chcípnul pes. A kde není průmysl tam není blahobyt – to je jednoduchá souvislost. Je tam i málo zemědělství, spíš jen vinařství, jen kozy a ovce spásají křoví na těch neúrodných skalnatých pahorkách. A rybolov ve vyloveném Středozemním moři. Nijak se nedivím, že severní Španělsko a severní Itálie by se nejraději od chudých jihů oddělily (i když od Katalánců to považuji za vyčůranost).

I ten cestovní ruch je ošidný (a v době corony už žádný). Na západě rádi uvádějí, že chudoba začíná hned za mořskými plážemi. Přirozeně: kuchaři, servírky, pokojské, číšníci atd., tedy zaměstnanci v mini-jobs, mají (měli) z cestovního ruchu pár měsíců v roce nějaké příjmy – ale patří k místní chudině. Žádná pokojská ze své práce nezbohatne. Sice např. na Baleáry přiváželi turisté zhruba 12 mlrd. EUR ročně, ale kolik toho shrábnou nadnárodní hotelové společnosti a ty peníze prostě odtečou pryč.

A to ještě začala v poslední době stoupat nevole místního obyvatelstva, pro které se stával život v přelidněných lokacích za turistické sezóny nesnesitelným a také předraženým. A k tomu přibývají problémy s omezenými zdroji vody a přemírou odpadů.

---------------------------------------------------

Nicméně mnoho důvodů k nějakému jásání u nás není. Zejména v prvních letech po vypuknutí svobody nedocházelo k nějakému růstu vůbec. Především se úplně zastavila bytová výstavba, někde na léta, jinde navždy (např. v blízkém okresním městě nebyl za posledních 30 let postaven ani jeden vícepodlažní bytový dům, v tom městě je evidováno ca 10 tisíc bytů, z čehož plných 50% bylo postaveno v letech 67 až 92, a pak konec), a řada fabrik velmi rychle zavřela krám. A tak jestliže v r. 95 jsme byli přijati do OECD, což je jakýsi klub vyspělých zemí, s čímž se velice chlubil Václav Klaus, tak to bylo způsobeno tím, co tady zbylo po komunistech (to se V.Klaus chlubil cizím peřím). Takže to přijetí je možno poťouchle definovat téměř jako triumf „socialistické výstavby“. A divím se dodnes, že toho domácí komunisté propagandisticky nevyužili.

A tak kroutím hlavou nad tím, jaké názory se tady na blogu občas vyskytují. Např, před nedávnem se tady objevil příspěvek s názvem „Proč jsou levičácké ideály v praxi tak zoufalý propadák“. Autor napsal: Protože jsou neskonale naivní, absolutně nereálné a ve výsledku přinášející jen bídu, hlad, utrpení a chaos. Nevím, jakou zemi měl autor na mysli, protože takové příspěvky mně nestojí za otevření. Měl autor na mysli Kambodžu s Pol-Potovým režimem? Protože v evropském prostoru k ničemu takovému nedošlo. Naopak: nejen v evropském, ale v celosvětovém prostoru katastrofální debakly tzv. kapitalismu v 1.polovině 20.století vedly k dalším katastrofám: k největší katastrofě v Německu, tj.k nacismu a pak k ničivé válce, jinde zas pomohly komunistům k sociálním revolucím. A kde se mohli komunisté lépe přiučit než právě v těch USA, neboť právě i tam byl kolaps kapitalistického systému řešen státními zásahy (a státními zásahy se regulují nedostatky tzv. tržního hospodářství stále, a to všude na světě). Mohli tedy nabýt oprávněného dojmu, že by stát mohl hospodářství řídit lépe.

A tak jsme tady pak měli 40 let tzv. socialismus. Začalo to terorem, pokračovalo diktaturou, která se postupně rozvolňovala. V souvislosti s tím se vnucuje otázka, jak to, když u nás po válce kapitalismus nebyl, proč přes to socialistické hospodářství ke zkáze a rozvratu země nedošlo. Sice ekonomika byla poněkud těžkopádná, ale poměrný blahobyt neustále stoupal, průmysl vyráběl, stavaři stavěli statisíce bytů, celé městské čtvrti nebo celá nová města, zemědělství nás dobře živilo, až se obezita stávala problémem, atd., (i když propagandistické bláboly tvrdí opak), vždyť do konce 60.let byly už pomalu u každé větší vesnice vybudovány velké kravíny, tehdy plné dobytka, dnes většinou propadající zkáze. Nikdy jsem nevlezl do partaje, komunisti mně byli vcelku protivní, ale to není důvodem k tomu, aby člověk nevnímal realitu.

A ukázalo se, že právě tak, jako není kapitalismus zárukou toho, aby všichni žili v přiměřeném dostatku a spokojeně, tak ani socialismus „nezaručuje“ zkázu a rozvrat. A s těmi vágními pojmy svoboda a demokracie je to obdobné. Ono nejvíce záleží na tom, jak s tím konkrétní národ naloží. Myslím, že u nás značně ovlivnily poměrně slušný hospodářský rozvoj i vlastnosti našeho národa. Jsme dost pracovití, mnoho lidí jejich práce bavila (i za té diktatury).

A je ještě další důvod, proč u nás ke zkáze a rozvratu nedošlo: protože jsme tady komunismus nikdy neměli (tj. ve smyslu toho blábolu: každému podle jeho potřeb, ...). Diktaturu ano, ale ekonomika komunistická nebyla. Vpodstatě jsme tady měli státní kapitalismus: tj. podniky byly v majetku státu, existovaly peníze, za práci lidé dostávali mzdu, vše se počítalo v penězích, atd. Dokonce – soudě podle počtu pracujících – asi tak 60% národního hospodářství fungovalo v tržních podmínkách (strukturu národního hospodářství v 80.letech jsem uvedl v rozsáhlejším příspěvku Mýty a skutečnosti... v lednu 1918). A byla řada odvětví, které pracovaly výlučně pro maloobchodní trh (v podstatě celé zemědělství a celé potravinářství, nábytkáři, textil, konfekce, atd.). Tak jakýpak komunismus.

Je zde na blogu hrstka autorů (-ek), kteří a které komunistickou diktaturu nesnášeli a podle jejich příspěvků by to mohlo vypadat, že celý národ žil v trvalém odporu proti diktatuře. Ale tak tomu nebylo. Odhaduji, že diktaturu prožilo asi tak 6 miliónů obyvatel (asi 3 mil. už po r. 1990 zemřelo, v současnosti je asi 2,5 mil. důchodců, kteří při vypuknutí svobody byli už dospělí). Nelze popřít, že v 50.letech – v době už doznívajících zločinů komunistické diktatury – zároveň v naší společnosti dosáhla životní radost (joie de vivre) v širokých masách takové úrovně, jako nikdy předtím a jako už nikdy potom. To není můj názor, to je filmově zdokumentované: stačilo by vytáhnout filmy z tehdejších prvních májů a prvomájových veselic a zejména z první spartakiády 55. A jak tehdy masy lidí jásaly! Šedesátá léta vzbudila naději (u mne ne, jako začínajícímu systémovému inženýru mně bylo jasné, že nějaký socialismus s lidskou tváří nemůže existovat), kterou pak převálcovaly tanky. Ono se říká, že pak národ upadl do apatie, ale to byla přirozená sebeobrana daná evolucí. Navíc nastala celkem mírová doba (na rozdíl od agresivního a podrážděného dneška), heslem doby bylo „mírové soužití dvou systémů“ v Evropě, životní úroveň stoupala, atd. Tehdejší pohodu jsme si přirozeně příliš neuvědomovali, vadila nám kdejaká hnida, ale stejně jsme pak v bourání diktatury v r. 89 příliš agilní nebyli, přes aktivity Maďarska, Polska a DDR.

Takže ta hrstka autorů (-ek), kteří a které komunistickou diktaturu nesnášeli, zdaleka nevypovídá o postojích těch dalších miliónů. A autorů s racionálními vzpomínkami a názory je tady na blogu ještě méně. A pokud se k minulosti vyjadřují lidé, kteří tu minulost vůbec nezažili, tak většinou plodí jen propagandu.

Zcela ošidný je ten pojem „životní úroveň“. V principu se opírá o HDP. O HDP se posměšně říká, že když kuřák umře na rakovinu plic, tak HDP naroste. A když přitom ještě vyhoří, tak HDP naroste ještě víc.

Podle mne pro lidský život mají větší význam naturální požitky. Když např. tuctová žena (pardon, žádné tuctové ženy nejsou, jen osobité) si pořídí kabelku za 1500, tak má prostě jednu kabelku za jeden a půl tisícovky. Když si však nóbl dáma pořídí v Pařížské ulici kabelku za 80 tisíc, tak má pořád také jen jednu kabelku. Znamená to však, že ona nóbl dáma má 53x vyšší životní úroveň? Což na ukojení její ješitnosti to nepochybně vliv má. Ale jak toto přepočítat na životní úroveň?

Podle mne za posledních 30 let od vypuknutí svobody je jeden viditelný atribut růstu, a to automobilismus. Skutečně je mezi lidmi více aut, ta jsou luxusnější a mohutnější, a když si frajer pořídí do městského provozu těžký teréňák se 450PS, tak mu také naroste sebevědomí. Je toto také projev životní úrovně? Akorát, že se s tím mohutným SUV už nevejde na vykreslené parkoviště před velkoprodejnou.

Ale právě ten automobilismus – ten mohutný podporovatel tzv. růstu – jak se zdá, příliš perspektiv do budoucna neskýtá. Alespoň v zešílené zelenající Evropě. Nu což, mne s mou bábinou to už trápit nemusí. Ale nad tím vágním pojmem „životní úroveň“ jsem se zamyslel.

Autor: Josef Komárek | úterý 7.12.2021 12:50 | karma článku: 31.45 | přečteno: 943x

Další články blogera

Josef Komárek

Skutečně stáli lidé ve frontách a nevěděli, zda se na ně dostane?

Tak to skutečně bylo! A to v letech 1945 až 50. A ke všemu ještě bylo v r.47 sucho a neúroda, na kterou nám USA odmítly prodat obilí, ale ze SSSR přišlo několik set tisíc tun. Žalostná byla úroveň zásobování zejména na venkově.

22.2.2024 v 12:55 | Karma článku: 33.17 | Přečteno: 1117 | Diskuse

Josef Komárek

Konečně se nastartuje ekonomika. Hallelujah.

A to hlavně výpovědí bez udání důvodů. Tahle rada nejchytřejších z chytrých oslnila i jednoho zdejšího autora a vypíchla ji i mladinká hlasatelka na ČTV. To před lety to viděl šéf Siemensu Peter Löscher jinak, když prohlásil:

8.2.2024 v 12:50 | Karma článku: 33.86 | Přečteno: 874 | Diskuse

Josef Komárek

Kamouček ouver (communications check over).

Tak tohle jsme slyšeli ze sluchátek na Klínovci v té mírové pohodě roku 1960. To hlásili ve dne v noci LOPáci, co jezdili v džípech na bavorské straně šumavské hranice. LOP byly americké Lehké Obrněné Pluky.

31.1.2024 v 12:50 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 444 | Diskuse

Josef Komárek

Jak je to s vražděním v době po vypuknutí svobody.

Tohle málokdo sleduje, ale už jsem o tom psal. Podle novodobé statistiky bylo v ČR v r.1989 zavražděno 140 lidí. Po vypuknutí svobody bylo za následujících 31 let povražděno zhruba 6600 lidí.

4.1.2024 v 13:50 | Karma článku: 18.64 | Přečteno: 567 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.43 | Přečteno: 570 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 301 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 27.99 Průměrná čtenost 1567
Senior - bývalý systémový inženýr.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...